Druhý ročník Festivalu kreativní byrokracie pod hlavičkou Česko.Digital na dva listopadové dny zaplnil Centrum architektury a městského plánování CAMP v Praze. Během těchto dvou dnů CAMPem prošlo přes 200 účastníků a přednášejících, mezi nimi úředníci, designéři služeb, vývojáři, politici i stratégové. Co mají společného? Touhu pochopit principy otevřené a kompetentní veřejné správy a začít je uplatňovat v Česku. 

Hlavní témata? Důvěra, inovace a civic-tech

Začněme možná termínem, který u nás v Česku zatím ještě moc nezdomácněl, a tím je civic-tech. Jde o technologie a nástroje, které mají občanům a institucím pomoci zapojit se do rozhodování státní správy (víc o tom také v našem článku 5 mýtů o civic-tech). 

Proč jsou vlastně ve veřejné správě potřebné? Slovy civic-tech experta Valentina Chaputa je to proto, že „jsme občané 21. století, kteří se snaží řídit stát institucemi navrženými v 19. století pomocí technologií, které pochází z 15. století“. Není tedy už na čase pustit se do změny?

2 dny Festivalu kreativní byrokracie a více než 200 účastníků v pražském Centru plánování a městské architektury CAMP


Pomoci může například open-source software Decidim, na jehož přípravě se Valentin podílí v Open Source Politics. V otevřeném softwaru, na kterém se může podílet každý, je možné najít nástroje, které pomáhají naplňovat principy otevřené veřejné správy. Příklad? V Barceloně pomocí Decidim zapojují občany od roku 2016 do participativní tvorby Městského plánu. Jeho součástí je díky tomu přes 7 000 občanských návrhů, u kterých můžete sledovat, jestli se je daří naplňovat. I tak totiž mohou fungovat civic-tech v moderní veřejné správě. Otevřeně, transparentně a participativně. 

K tomu je však nezbytná jak důvěra občanů ve veřejnou správu a naopak, tak sebedůvěra úředníků, kteří si mohou být jistí, že to, co dělají, dělají správně a podle svých nejlepších možností. Důležitým tématem, které na Festivalu kreativní byrokracie rezonovalo, proto bylo vzdělávání a motivace lidí, kteří ve státní správě pracují.

V panelové diskuzi Jak vzdělávat veřejné služebníky pro Česko v době globálních výzev tak zaznělo nejen to, že je nezbytné podpořit vzdělávání v oblasti měkkých dovedností i u nižších úředníků, ale také to, že existuje řada programů a aktivit, které pomáhají zaměstnancům státní správy nahlédnout podrobně do procesu designování služeb. Mezi nimi také nově akreditovaný obor Design informačních služeb na KISK MUNI. „Otázkou pak zůstává, jestli dokážeme ve státní správě předložit kvalifikovaným odborníkům ty správné výzvy, kterých se mohou ujmout jako analytici, designéři nebo stratégové,“ upozorňuje na další nedostatek ve veřejné správě analytik Univerzity Mateja Bela Peter Hronček.

Instituce, ve které pracují sebevědomí, dostatečně kvalifikovaní, kompetentní a empatičtí lidé, pak musí zákonitě ve stejném duchu komunikovat i navenek. V Česku se nám tohle zatím nedaří. Když už v některé instituci odborníci jsou, věnují se své odbornosti, informační toky zůstávají ucpané, a pokud se v některých institucích objevuje oboustranná transparentní komunikace, jde o velmi ojedinělé případy. 

Změnit to ale chce také Česko.Digital. „Naším cílem je, aby Česko.Digital nemuselo jednou vůbec existovat,“ říká Eva Pavlíková, CEO Česko.Digital. „Znamenalo by to, že naše principy transparentnosti, spolupráce a digitalizace stát přijal a vhodně použil tak, aby mohla vzniknout veřejná správa, na které se podílejí občané, firmy, neziskovky i sami zaměstnanci státní správy.“ Jednou z cest, jak toho dosáhnout, je i setkání těch, kterým není stav veřejné správy lhostejný, právě na Festivalu kreativní byrokracie.

Eva Pavlíková, CEO Česko.Digital:  „Ptát se, proč tu konkrétní věc dělám, když dostanu úkol, a možná se i zamyslet, jestli by ji nešlo dělat efektivněji.“


Byrokracie nemusí být sprosté slovo

Hovoříme-li o státní správě, jen málokoho napadne použít k jejímu popisu slova jako strategická, kreativní nebo efektivní. Na tom se shodli i účastníci panelové diskuze festivalu na téma „SUPERÚŘEDNÍK MEZI LOAJALITOU A NESTRANNOSTÍ: Jak má vypadat budoucnost české veřejné správy?“.

Vladimír Špidla, Jan Mušuta, Eva Pavlíková a Edvard Kožušník společně diskutovali o tom, že česká státní správa je založena především na operativě a je velmi robustní, především ve svých nejnižších úrovních. Strategická role úředníků je mizivá, chybí prestiž i motivace ptát se, proč se věci dělají tak, jak se dělají. Existuje však řešení? Podle všech zúčastněných ano, ale vyžaduje především chuť vpustit do státní správy kreativitu a ochotu procesy zjednodušovat.

Budoucnost české veřejné správy vyžaduje především chuť vpustit do státní správy kreativitu a ochotu procesy zjednodušovat.


„Máme 76 000 státních úředníků, kteří mají na starost potřeby 10,5 milionové české populace. Z toho je necelých 12 000 úředníků na centrální úrovni, kteří skutečně řeší konkrétní analýzy a podklady,“ pozastavuje se nad nepoměrem Jan Mušuta z MŠMT. „Twitter se 7 500 zaměstnanci řeší jedinou aplikaci.“

Bez byrokratických postupů se neobejde žádná veřejná instituce, obec, kraj nebo stát. I postupy, které mají zajistit správné fungování právního státu však mohou být založeny na kreativitě, efektivitě a důvěře. Proč potřebujeme právě kreativní byrokracii? Podle Charlese Landryho, který je mezinárodní autoritou na téma kreativní byrokracie, je nezbytné hledat, motivovat a vzdělávat úředníky tak, aby byli otevření novým myšlenkám, prozíraví s ohledem na budoucí dopad svých činností, emočně inteligentní a naklonění spolupráci napříč úřady i odvětvími. Jen tak se můžeme posunout od „dělám svou práci“ k „pracuji na budoucnosti společnosti“.

„I úředníci by měli používat princip Five Whys (5 Proč),“ dodává Eva Pavlíková, CEO Česko.Digital. „Ptát se, proč tu konkrétní věc dělám, když dostanu úkol, a možná se i zamyslet, jestli by ji nešlo dělat efektivněji.“

Civic-tech v Česku není fikce

Možná jste jako pozorní čtenáři mohli pojmout podezření, že do Česka pojem civic-tech zatím nedorazil. Druhý den Festivalu kreativní byrokracie ale ukázal, že tomu tak není a že existuje řada projektů, které jeho principy aplikovaly v praxi. 

Zatímco v úvodu druhého dne zahraniční řečníci představili úspěšné civic-tech projekty ve Francii, Argentině nebo na Slovensku (víc o nich v úvodní části článku), druhá půlka dopoledne patřila zajímavému formátu dvojpřednášek. U mikrofonu se prostřídali zástupci veřejné správy s lidmi z nezisku a soukromé sféry, kteří společně pracovali na projektech, které pomáhaly Česko digitalizovat.

Eva Pavlíková z Česko.Digital představila spolu s Lenkou Melounovou a Michaelou Černou z NAKIT bleskový vznik Covid Portálu, který pomáhá zpřehlednit všechny životní situace, kterých se dotkla pandemie.

Lucie Smolka z Otevřených měst a Ondřej Profant, poradce vicepremiéra za digitalizaci, zase mluvili o společné tvorbě Open Source Program Office – platformy, která sdružuje ty, kdo se zajímají o využití open source efektivně i ve státní správě.

A na závěr bloku civic-tech projekt jako z učebnice. Honza Blažek z BankID a Karolína Sieglová z Ministerstva vnitra podrobně popsali způsob, jakým se zaváděl přístup k elektronickým službám státu pomocí bankovní identity. Celý tenhle blok vřele doporučujeme slyšet na vlastní uši na záznamu z přednášky na YouTube Česko.Digital

Investice do veřejné správy, která se vyplatí

Festival kreativní byrokracie je výjimečný také díky expertnímu partnerství veřejných institucí i soukromých firem. Letošní festival byl realizován s finanční podporou Hlavního města Prahy, dále ho také podpořili Kreativní Praha a Institut plánování a rozvoje Praha, ale také partneři ze soukromého sektoru, jako je Deloitte nebo BankID. Jejich motivací ale nebylo obří logo na fasádě nebo merchandising v účastnických taškách. Je to kompetentní veřejná správa, která umí přejímat inovace ze zahraničí nebo je sama vytvářet.

To, v jakém stavu se nachází digitalizace veřejné správy v Česku v roce 2022, by pro nás mělo být dostatečně velkou motivací ke změně. 


„Ve státní správě je spousta lidí, kteří se snaží, aby byla kreativní a otevřená,“ říká Pavel Šiška, Leader Tech Consultingu v Deloitte. „My chceme tyhle lidi podporovat, pomáhat jim a zajistit prostředí, které k nim bude přátelské a které jim ukáže, že si jich vážíme. Česko za sebou má spoustu kroků, které ho v digitalizaci posunuly o velký kus dál. Ještě větší kus ale leží před námi a já věřím, že máme experty, kteří mohou být příkladem mnoha dalším zemím, ve státní správě i mimo ni. Proto taky podporujeme Festival kreativní byrokracie, který pomáhá směřování Česka k digitalizaci urychlovat.“ 

„Vzdělávání a rozvoj kompetencí úředníků, ať už na úrovni státní správy či samospráv, je klíčové pro zlepšování kvality veřejných služeb, urychlení procesu digitalizace a zvyšování spokojenosti občanů i samotných úředníků. Jsem proto velmi rád, že Praha jako hlavní partner pomohla letos v listopadu uspořádat už druhý ročník festivalu kreativní byrokracie, který si klade za cíl propojovat motivované lidi z úřadů, ukazovat nové přístupy a šířit dobrou praxi. Inspiraci jsme čerpali jak od domácích expertů, tak i od odborníků ze zahraničí – ostatně myšlenku na založení festivalu přinesl z Německa kolega z magistrátu Matěj Chytil. Velmi se těším na třetí ročník, který nás čeká již za pár měsíců, v červnu 2023,“ dodává Jaromír Beránek, zastupitel hl. m. Prahy.

Co si z festivalu zapamatovat?

  1. Jde to a nejsme na to sami: Myšlenka kreativní byrokracie a otevřené státní správy už dávno není ničím revolučním. Daří se ji zavádět v řadě zemí a institucí, které díky principům otevřenosti nabízí své best-practices a know-how dál. Jako příklad můžeme uvést GOV.UK, New European Bauhaus Initiative nebo Klub úředníků dobré vůle na Slovensku. Jakmile se do tématu ponoříte hlouběji, zjistíte, že existují desítky skvělých inspiračních zdrojů.
  2. Je potřeba zaměřit se na pozitivní dopad, ne na způsob řešení: Od modelu problém – návrh řešení – řešení je potřeba posunout se k designování služeb a procesů. Dokážeme tak definovat pozitivní dopad, který daný problém vyřeší. Může se nám pak stát, že k němu dojdeme úplně jiným způsobem, než jsme si na začátku představovali.
  3. Civic-tech nástroje jsou dnes dostupné, je potřeba je využívat: I když jste zatím jediná bílá slepice v kurníku, nebojte se inovovat. Existuje řada nástrojů (shrnujeme níže), které můžete snadno zavést a používat i ve své organizaci a postarat se tak o pozitivní změnu.
  4. Je nejvyšší čas začít: To, v jakém stavu se nachází digitalizace veřejné správy v Česku v roce 2022, by pro nás mělo být dostatečně velkou motivací ke změně. Připomeňme si proto slova Valentina Chaputa, která zazněla v první části tohoto článku, a pokusme se řídit stát 21. století pomocí nástrojů a institucí navržených pro 21. století. Začněme u sebe.

Jde to a nejsme na to sami: Myšlenka kreativní byrokracie a otevřené státní správy už dávno není ničím revolučním.


Chcete měnit Česko k lepšímu? Přidejte se k Česko.Digital

V >č.d věříme, že aplikovat principy otevřené komunikace, participace a digitalizace lze jak ve veřejné správě, tak kdekoliv jinde. Jestli vás zajímá, jak to funguje v praxi, staňte se expertním dobrovolníkem v Česko.Digital a porozhlédněte se v našem ekosystému po tom, jak může transparentní řízení fungovat. Záleží jen na vás, jestli se budete podílet na dalším ročníku Festivalu kreativní byrokracie, zapojíte se do některého z projektů nebo budete jen pozorovat dění.


Zajímá vás kreativní byrokracie? Tady jsou zdroje inspirace

Videa

Podcast

Weby

Nástroje a vzdělávání

  • Decidim: nástroje k praktické aplikaci demokratických principů v samosprávě. 
  • Public Leadership Academy: slovenský program pro vzdělávání nové generace státní správy.

Zdroj fotografií: Romana Červenková

Další autor obsahu: Jakub Sekyra

Editorka: Kateřina Sikorová

Korektorka: Aneta Martykánová