Lenka Široká se jako studentka grafické školy stala webdesignérkou projektu. Její grafický návrh webové stránky vyhrál ve výběrku, a tak se teď stará o veškerou grafiku a design. Jana Morávková Minaříková vystupovala v první fázi projektu jako UX designérka. Vytvářela prototypy webu v designovém nástroji, prováděla uživatelské testování a hleděla na to, aby byl celý návrh přehledný a dobře použitelný. Terézia Palaščáková nastoupila na začátku projektu jako copywriTerka. Pomáhá s psaním veškerých textů, nastavením komunikace a vymýšlením příspěvků a strategie sociálních sítí projektu. Stanislav Pilátik se na projekt připojil společně s Lenkou. Navrhnul projektové logo a momentálně přispívá ilustracemi a designem na web nebo sociální sítě.

Jaká byla vaše motivace pro zapojení do tohoto projektu?

Standa (ilustrace): Hlavní motivace pro nás byla, že to není jen školní projekt, který skončí v šuplíku, ale má to reálné využití. K projektu jsme se dostali společně s Lenkou díky naší škole (Vyšší odborná škola grafická) a panu Zdeňku Trinkewitzi, který u nás vede předmět Webdesign. Byla to na začátku semestrální práce.

Lenka (design): Dostali jsme pak nabídku na projektu pracovat i mimo školní povinnosti, což jsme oba využili. Viděli jsme příležitost naučit se nové věci – a navíc výsledek bude reálně fungovat a pomáhat.

Terka (copy): Videla som v tom výzvu a tá bola mojou motiváciou. Nemala som skúsenosti s touto témou a zároveň ma lákala predstava, že by som sa mohla naučiť písať zložitejšie typy textov odborne, ale zrozumiteľne.

Jana (UX): Mě projekt zastihl v době, kdy jsem zcela změnila profesní život. Hlavní motivace k zapojení bylo sehnat projekt do portfolia, díky kterému bych se mohla ucházet o zaměstnání v tomto oboru, a zároveň to, že projekt byl smysluplný. To pro mě bylo hrozně důležitý důvod, proč se do něho zapojit.

Kdy se zrodila myšlenka, že je potřeba propojit design, UX a copy v projektu?

Jana (UX): Asi neuvěříte, ale Standu a Lenku vidím a mluvím s nimi poprvé. Nemám pocit, že bychom moc úzce spolupracovali a upřímně si myslím, že to byla chyba. Ale s Terkou jsme spolupracovaly hodně.

Terka (copy): S Janou sme spojili sily až po pár týždňoch. Najprv sa totiž písali texty a až potom sa začalo robiť UX, čo nie je ideálne. Za mňa to jednoznačne patrí k sebe, a preto sme cítili, že by sme sa mali prepojiť. UX totiž nadväzuje na to, ako sa ľudia pohybujú na webe a čo im chceme webom povedať. Výsledkom bolo, že sme si zavolali samostatne a začali sa o tom baviť. Design bol trochu v úzadí, ale pri spätnom hodnotení by som ho s nami spojila skôr.

Vnímali jste, že vám komunikace s designem chyběla? Bylo to něco, co by za vás bylo potřeba udělat jinak?

Jana (UX): Situace na projektu kvůli tomu nebyla úplně ideální. Začala jsem řešit UX ve chvíli, kdy byly hotové texty na homepage a vizuály. UX není něco, co pouze spojí vše dohromady. Tyto tři oblasti musí spolupracovat. Za mě by bylo o dost lepší kooperovat hned od začátku. Později to už pěkně fungovalo například s Terkou. Vždy jsme si zavolaly a vše si ujasnily.

Lenka (design): Myslím, že tenhle problém nekooperace nastal kvůli tomu, že design se k tomu dostal úplně z jiné strany než ostatní. Pro nás to byl původně školní úkol, na kterém pracovala celá třída. Nikdo z nás nevěděl, čí návrh se vybere a zda se vůbec něco použije. Pak zůstal jen můj návrh designu webu a Standovo logo a ilustrace. Takže bylo nutné jakoby začít odznova. Školní zadání se totiž křížilo s reálným záměrem a časově to vůbec nevycházelo. Věřím, že kdybychom se k tomu dostali klasickou cestou, tak by to šlo hned od začátku spojit a bylo by to lepší.

Jak probíhala domluva na vzájemné kooperaci napříč jednotlivými úkoly? Využívali jste projektové koordinátory, nebo jak jste vzájemnou spolupráci domlouvali?

Terka (copy): Medzi UX a copy vznikol trochu samostatný komunikačný element. Keď sme potrebovali vyriešiť napríklad komentáre na texty alebo vložiť texty správne do UX designu, proste sme si rovno zavolali. Neskôr sa do procesu pridal aj projektový koordinátor, pretože sme cítili, že sme stratili smer. Komunikácia s designom bola už od začiatku sťažená, pretože nešla priamo na Standu a Lenku, ale cez Zdeňka Trinkewitze.

Brzdila vás komunikace přes prostředníka?

Standa (ilustrace): Nevnímal jsem v tom problém. Sice jsme s vámi úplně nekomunikovali, ale Zdeněk Trinkewitz jako spojka fungoval dobře. Musím vyzdvihnout zadání, která jsme dostávali. Byla výborně napsaná a na hodně vysoké úrovni. Neměl jsem nikdy problém pochopit, co se po mně chce.

Jana (UX): Já jsem s tím problém měla. Nemyslím práci Standy s Lenkou. Ta je super. Spíš mi šlo jen o tu komunikaci. Dlouho jsem nevěděla, jak budou zapojení, jak moc je přesný jejich grafický návrh. V jednu chvíli se stalo, že se můj návrh předal na grafiku, kde mělo dojít jen k úpravám stylu. Zpět to přišlo předělané a já jsem s tím nebyla spokojená. Některé věci se ztratily v komunikaci a bylo to chvíli před spuštěním. Potřebovala jsem to upravit a naháněla jsem Zdeňka, který neměl moc čas. Museli jsme vytvořit kompromisní řešení, které by odpovídalo grafice a já byla spokojená z pohledu UX. Například použitelnost a přehlednost. Tohle se mělo nastavit mnohem dřív, protože před zveřejněním webu vznikl docela tlak, kterému jsme mohli předejít. Mně přijde hloupé, že je napsaný text, dokud se neví, jaké jsou sekce webu. UXák je potřeba od začátku, aby se rozhodlo, jaká bude informační architektura na základě smyslu projektu. Z toho se vychází a spolupracuje s copy. Opačný postup byl nešťastný a některé z těch věcí řešíme doteď.

Lenka (design): Samotnou spolupráci na začátku webdesignu bych popsala jako trochu chaos. Nevěděla jsem, kdo dělal jaké změny. Nebyla jsem si jistá ani s Figmou, která byla pro mne nová. Přemýšlela jsem, zda jsou tam změny schválně, nebo omylem. Řešila jsem to přímo s panem Trinkewitzem, který měl asi větší přehled než my, ale za mě to byl kámen úrazu a vznik problémů. Nebyli jsme všichni na stejné vlně. U mě se to zlepšilo, když se na nás začaly přímo obracet koordinátorky s grafickým zadáním.

Terka (copy): Komunikácia na začiatku bola brzdou. Nevedeli sme, kto je za čo zodpovedný. Postupne prichádzali ďalší ľudia a spoznávali sme sa za chodu. Písala som texty, keď ešte nebol pripravený design a UX. Najprv som ich vymyslela, napísala a až tak sa to všetko dávalo dohromady. Ušetrilo by to čas aj prácu, keby sme všetci od začiatku komunikovali spoločne a vedeli, ako postupovať a aké kroky zvoliť.

Jak to příště nastavit, aby to fungovalo lépe?

Terka (copy): Všeobecne by sa malo viac komunikovať, viac si dávať vedieť, viac si volať, hoci iba krátko. Jednoducho robiť také tie malé krôčiky v odboroch medzi sebou.

Jana (UX): Vzala bych si rovnou číslo na Terku i Lenku, abychom komunikovaly přímo. Řekly bychom si, co která potřebuje od designu a co potřebuji já od nich.

Lenka (design): S tím souhlasím. 😀 Původně jsme měli nádherně rozplánované termíny. Jenže se zavřela škola a najednou bylo všechno jinak. Naše spojení bylo pouze přes pana Trinkewitze. Kdybychom se spojili s ostatními před karanténou, tak to mohlo vypadat jinak. Byla to ale neznámá situace pro všechny. Teď už by to proběhlo jinak, protože jsme se naučili žít více online.

Největším problémem bylo, že jsme měli mít hotový návrh webu někdy v květnu a UX přišel do projektu až v srpnu. Každý z nás studentů vymýšlel vlastní návrh webu bez pravidel. Až s vítězným návrhem se mělo začít pracovat a napasovat na to UX a vše ostatní. Vůbec jsem nevěděla, jak to bude probíhat. Určitě by bylo lepší, aby na začátku byl vybrán jeden designer a ten spolupracoval s UX hned od začátku. Je to logické. Bohužel na startu to bylo výběrko z našich školních návrhů, což není normální proces výroby webu, a my jsme k tomu taky přistupovali jako ke školnímu projektu.

Standa (ilustrace): Souhlasím s Lenkou, že komunikaci na začátku projektu dost narušila karanténa. Původně bylo i naplánované, že se budeme scházet ve škole s lidmi z Česko.Digital a přímo jim svoje návrhy prezentovat. Kvůli covidu se komunikace zkrouhla v podstatě jenom na e-maily mezi námi a panem Trinkewitzem.

Když k juniorovi přidáte seniora, hned jde všechno lépe

Všichni z vás jsou na projektu na pozici juniora. Máte pocit, že chybějící zkušenosti byly překážkou, nebo přínosem?

Jana (UX): Já se zoufale snažím vymyslet, kdy by to mohl být přínos. Jako junior jsem měla seniorního kolegu, ale bohužel na to neměl dostatek času. Ten čas jsem vnímala jako překážku i nepříjemnost, protože ta pozice je hodně o komunikaci, vyjednávání a domluvě. Neměla jsem tolik zkušeností, tak jsem nedokázala vždy prezentovat všechno, co jsem chtěla. Teď o pár měsíců později bych spoustu věcí dělala jinak. Nedávno mi říkal Tomáš Svěrák, nový UX senior v projektu, který nastupuje na moje místo: „Hele, ale nikdy jsem nezažil nikoho, kdo by byl spokojený s tím, v jakém stavu má projekt.“ 😀

Terka (copy): Nemala som bohužiaľ možnosť obrátiť sa na nejakého seniora, pretože som tam bola ako copywriterka sama. Po čase som zistila, že sa môžem obrátiť na Janu Kneschke, která v projekte vystupovala ako marketingový mentor/koordinátor a dokonca zasahovala aj do copywritingu. S ňou som najviac komunikovala pred spustením, kedy som už písala text, ktorý bol zasadený do UX a designu. Bolo to za mňa super, pretože si myslím, že každý copywriter by mal mať svojho editora. Pomohli aj pohľady Zuzky Šrůmovej a Báry Truksovej, ktoré pracujú na projekte ako editorky a korektorky a pomáhajú mi s textami.

Která zkušenost nebo dovednost vám chyběla jako juniorům? Jak jste ji vyřešili?

Lenka (design): Pro mě byla hlavní překážka Figma, protože jsem ji neznala. Celý ten rok jsem se Figmu učila. Nevěděla jsem, zda struktura, kterou vymýšlím, je správná. Například zda je vše dobře prolinkováno. Tady bych potřebovala víc zkušeností, abych dokázala všechno dát dohromady. Asi bych nebyla schopna to profesionálně dokončit bez pomoci pana Trinkewitze. Nebyla jsem tam dostatečně pružná a potřebovala jsem pomoci, proto to dopadlo i tak, že to finálně dotáhl pan Trinkewitz. Původně to tak nejspíš mělo být, protože pro nás to byl volitelný předmět, kde jsme se tomu měli učit. Bylo nereálné si myslet, že to dokážeme připravit tak kvalitně bez pomoci. Byla to pro mě nejtěžší fáze projektu.

Standa (ilustrace): U mě to bylo snažší, protože jsem měl výhodu takového druhého grafika Lenky. Řekla by mi, kdybych nakreslil vyloženě špatnou věc, a určitě by zasáhl i pan Trinkewitz. Od začátku jsem nastavil styl, který vyhovoval, a já už jsem jen dělal ilustrace podle výborného zadání. Tam moje práce skončila a už to bylo na Lence.

Jaké nástroje jste pro spolupráci i vaší práci využívali? Je nějaký nástroj, který jste neznali a budete ho používat i nadále ve vlastní práci?

Lenka (design): Novinkou byla určitě Figma. Bylo užitečné, že jsem se mohla seznámit s tím prostředím. Je fajn, že se používala, a chtěla bych v tom pokračovat.

Jana (UX): Díky Česko.Digital a tomuto projektu jsem se dozvěděla o Miru, které teď používám skoro denně.

Terka (copy): Spomenula by som Miro a Figmu. Väčšina designérov kreslí vo Figme, čo mi príde fajn, pretože sa do nej dá priamo vpisovať texty. Bolo tak pre mňa zaujímavé pozerať designérom priamo pod ruky.

Standa (ilustrace): Já si na začátku vyzkoušel Figmu. Teď v ní nepracuji, ale určitě se k ní vrátím.

UX/copy/design – dokud nás spuštění projektu nerozdělí

Co považujete za největší přínos této spolupráce copy, designu a UX? Proč by spolu tyto tři obory měly spolupracovat? Kde je smysl a důležitost té spolupráce?

Jana (UX): Děláme jeden celek.

Terka (copy): Ako hovorí Jana. Je to úzko prepojené. Bez prepojenia a komunikácie by sa mohla robiť zbytočná práca a strácal by sa čas. Mne sa to stávalo pri písaní. Niečo som napísala, ale potom som sa spojila s Janou a zistila som, že tam bude iná sekcia. Text a design idú ruka v ruke a musia sa navzájom prispôsobovať. Napríklad aj to, ako vyzerá titulok, aké ilustrácie tam budú, ako bude vyzerať text priamo na webe, aký by mal byť dlhý… Hlavným prínosom teda je, že práca nevyjde navnivoč.

Můžete mi říct jednu hlavní zkušenost nebo dovednost, kterou si z práce na projektu odnášíte?

Terka (copy): Najviac pre mňa znamenala spätná väzba od Jany Kneschke. Naučila ma, ako s textom pracovať a zároveň prijať komentáre a konštruktívnu kritiku od iných.

Lenka (design): Poprvé jsem viděla proces, kterým vzniká web. Nikdy jsem nebyla takhle blízko nebo přímou součástí. Dodalo mi to odvahu k mým grafickým nápadům a také ponaučení. Už nemám takový strach, že se nebude líbit má práce a zda je dost dobrá. Přestávám nad tím přemýšlet. Baví mě spolupracovat a upravovat to. Vím, že grafika může být taková, jakou si ji vymyslím, ale že budou připomínky od ostatních, protože musíme vytvořit především společný výsledek.

Standa (ilustrace): Mně udělala hlavně radost ta tvůrčí svoboda. Neměli jsme úplně nastavené mantinely, jak by ilustrace měly vypadat. V reálných zakázkách se to často nestává.

Jana (UX): Pro mě bylo nejlepší, že jsem mohla pracovat na reálném projektu s opravdovým týmem a že se to opravdu vypustilo ven.

Jak vám pomohlo nastavení komunity, její lidské i technologické zdroje?

Jana (UX): Zpětně mě překvapilo, že jsme opravdu měli vše, co jsme pro práci potřebovali. Malou výjimkou byla Figma, kde se složitě řešily licence k použití. Jinak technické zázemí i lidé byli super a snažili se všechny trable hned řešit.

Terka (copy): Bol to jeden z mojich prvých projektov v Česko.Digital. Začiatok bol trošku chaos, ale bolo to v niečom zvláštne aj v tom, že som sa hneď po nalodení stretávala s hlavnými predstaviteľmi č.d. Veľmi mi pomáhala komunita obecne. Spolupracovať s ľuďmi, ktorí chcú vo svojom voľnom čase robiť zadarmo, je od normálnej práce veľký rozdiel. Ľudia sú tu preto, lebo chcú. Podporujeme sa navzájom, je tam priestor na naozajstnú konštruktívnu kritiku a predávame si know-how. Česko.Digital je za mňa jedna veľká jednička.

Lenka (design): Vyzdvihla bych skvěle připravené zadání k práci. Lidé rychle reagovali, když bylo potřeba něco objasnit. To je podle mě vzácná věc, které si vážím.

Jaký je váš nejemotivnější zážitek související s tímhle projektem?

Terka (copy): Oficiálne spustenie projektu. Bol to ani nie stres, ale veľký tlak – a tá úľava, keď sme to spustili! Hrozne sa mi páčil prístup Radka Hábla ako zadávateľa projektu. Vedel, za čím ide, a tak sa to všetko podarilo. Emotívnym zážitkom bolo vidieť tím na oslave po spustení. Sedieť tam s tými ľuďmi a možno si tak trošku aj vydýchnuť po tom, čo sme všetko dali dohromady, bolo veľmi milé. Projekt vznikal v č.d od úplného začiatku a bolo tam dosť prekážok, ktoré sme zvládli. Zároveň to bola moja prvá skúsenosť s takýmto spustením projektu a zanechalo to vo mne príjemné spomienky a pocity.

Jana (UX): Ta spolupráce byla opravdu příjemná a hodně podporující. Bylo to otevřené a konstruktivní, což vnímám hodně pozitivně. Nejsem schopná vypíchnout nějaký moment, ale před spuštěním byl stres, krize a vznikala nedorozumění a potřeba si vyjasňovat věci. Nic z toho ve mně nezbylo, protože převážil ten příjemnější pocit, jak to dopadlo.

Lenka (design): Já měla velkou radost, když se vybral můj návrh pro realizaci. Měla jsem dobrý pocit z toho, co jsem udělala, že to můžu budovat dál, že si to někdo doopravdy vybral. Přidalo mi to sebevědomí, protože opravdu můžu říct: tohle jsem dělala a navrhla. To musí být příjemné pro každého grafika.

Standa (ilustrace): Určitě spuštění webovek, kdy jsem viděl, že to doopravdy funguje. Věci, kterými jsem přispěl, tam opravdu jsou. Samozřejmě to také mám jako „chlubicí projekt“. Je to projekt, za kterým si stojím, a věřím, že má smysl – to mi dělalo asi největší radost.

Zapomněli jste na něco a chcete to zmínit?

Jana (UX): V projektu se stalo, že ne všichni v týmu věděli, co dělá UXák a že může být vhodné mít v týmu hned od začátku někoho zkušeného, kdo je schopen vše vysvětlit. UX není pozice, která by měla přijít až do rozjetého vlaku.

Terka (copy): Byť spolu od začiatku až do konca – proste romantická láska. 😁 Ale vážne: zdôraznila by som, ako rýchlo sa ukázalo, že naše prepojenie malo prísť skôr. Táto naša skúsenosť sa už preniesla aj do iných projektov Česko.Digital a to je úžasné. Dúfam, že sa s pár ľuďmi či už v č.d, alebo inde ešte uvidím a udržíme kontakt. Chcela by som taktiež vyzdvihnúť Radka Hábla a Tomáša Waleka. Ak je dobrý zadávateľ a dobrý koordinátor, je to hneď niekde úplne inde. Taktiež veľké díky Lucke Zajíčkovej, ktorá sa ako koordinátorka za č.d starala, aby to celé fungovalo. Je super mať možnosť bez obáv sa niekoho niečo spýtať, keď niečomu nerozumiem.