Stát nabízí řešení, do kterého se (ne)přihlásíte

Digitalizace státu ve společnosti bublá a nabývá na důležitosti už několik let, i přesto jste donedávna navštěvovali úřady, abyste podali daňové přiznání, podepsali smlouvu u dodavatele energií či zažádali o živnostenský list. Datové schránky měly se zmíněnými úkony pomoct a proces urychlit. 

Začátek datových schránek přinesl složitý přístup a náročné přihlašování, které uživatele odrazovalo. Jednoduchý vstup a digitalizace v pravém slova smyslu přišla až díky Bank iD.

Zdroj: www.mojedatovaschranka.cz

Bank iD: jednoduché přihlašování k úřadům i státním službám

V roce 2020 se několik českých bank propojilo s jasným cílem. Vytvořit digitální produkt pro české klienty, s kvalitní podporou, dobrým UX (uživatelským zážitkem) a napojením na státní služby i soukromý sektor.

I přestože v průběhu vývoje rozhraní pro digitální identitu probíhala konkurenční válka –⁠ vznikaly 2 identické produkty dvou různých poskytovatelů –⁠, aktéři ze soukromého sektoru bankovnictví se nakonec propojili. 

Vzniklo tak jedno řešení, ze kterého mohou profitovat všichni. V Česku je taková spolupráce, ze které těží občané i stát, opravdovou raritou.

„Klíčové pro úspěch bylo, že bankovní identitu mají klienti zapojených bank přístupnou automaticky bez nutnosti aktivace, je pro ně jednoduchá a nemusejí se učit nic nového. Neméně důležitá byla komunikace a osvěta: přinesli jsme uživatelský pohled na online služby státu a ukazovali využití bankovní identity v konkrétních životních situacích,“ komentuje Leila Goulliová, Marketing and PR Manager ve společnosti Bankovní identita, a.s.

Synergie politické scény a soukromého sektoru

Aby Bank iD mohlo fungovat na území Česka, museli politici schválit zákon, který markantním způsobem změnil způsob osobní identifikace v online prostředí. Nově vzniklý zákon umožnil vznik bankovní identitě – Bank iD. 

Ve dvanáctém ročníku ankety Zákon roku 2020 nově schválený zákon vyhrál ve veřejném hlasování na základě stovek hlasů od podnikatelů z nejrůznějších oborů. To dokazuje zájem ze strany živnostníků i široké veřejnosti.

„Občas mi přijde, že existují projekty, na které stát není napojen. Myslím, že propojení s již existujícími projekty je lepší než vytvářet něco úplně nového,“ říká jeden z respondentů kvalitativního průzkumu Česko.Digital o postojích k digitálním technologiím.

Zdroj: Kvalitativní průzkum Česko.Digital

Digitální produkt pro občany i firmy

Bankovní identita funguje jako elektronická verze občanského průkazu. Při komunikaci nejen se státem máte díky Bank iD ověřenou identitu. Stejně tak ji využívají společnosti k ověření totožnosti svých klientů – jednoduše a rychle.

Společnost Bankovní identita, která za Bank iD stojí, uvádí: „Díky jednoduchosti a rychlosti firmy snadno získají a ověří nového zákazníka, zaktualizují údaje těch stávajících a zrychlí online procesy díky předvyplnění osobních údajů.“

Nesmíme ale zapomínat, že se státem online komunikuje jen 26 % fyzických osob, což je podprůměr v EU (viz výzkum od STEM pro Nadaci OSF: Připravenost české společnosti na digitalizace veřejné správy).

Vlajková loď digitalizace v Česku

O projektu Bank iD se mluví jako o největším digitalizačním projektu českého bankovnictví. Plošné nasazení určitě pomáhá a celý projekt dokazuje, že sdílení hotových věcí je klíčem k úspěchu. Podobně se o projektu vyjádřilo 41 politiků, vědců, novinářů, úředníků a zástupců firem a komerčního sektoru v Průzkumu klíčových aktérů.

„Duplicitní projekty běžně vznikají v soukromé a veřejné sféře zcela odděleně, přitom mají stejný cíl. Mrhání časem, financemi a energií se lze vyhnout kvalitní rešerší již hotových řešení. Spíš než se pouštět do nového je výhodnější vynaložit snahu na propojení se stávajícím. Bank iD je toho výborným příkladem,“ komentuje Jindřich Oukropec z kmenového týmu Česko.Digital.

Nejistá budoucnost bankovní identity

I přestože je Bank iD využíváno napříč Českem i obory, banky nezapomínají na konkurenční válku. Poslední 2 roky byly pro firmu Bankovní identita ztrátové. 

9 akcionářů, tedy devět českých bank, se na jaře 2023 dostalo do sporu – kdo se bude podílet na financování provozu Bank iD a jak se budou dělit příjmy. Neshody zdá se utichly s vydáním nových akcií.

A právě kvůli povaze těchto firem by v budoucnu mohlo dojít k rozštěpení produktu, které povede k problémům.

Inspirace ve světě

Švédsko, Norsko, Belgie a další země bankovní identitu využívají už roky. Ovšem digitalizace a kooperace soukromého a veřejného sektoru nemusí zůstat u Bank iD. Ve světě najdeme mnoho úspěšných příkladů spolupráce.

Spolupráce ministerstva zdravotnictví a organizace občanské společnosti v Uruguayi

V Uruguayi inovativní partnerství mezi organizací občanské společnosti a ministerstvem zdravotnictví ukázalo schopnost vlády spolupracovat s nevládními organizacemi a benefity, které kooperace přináší.

Každý rok si Uruguayci vybírají ze zdravotního plánu veřejných, polosoukromých a soukromých poskytovatelů zdravotní péče. 

Po spuštění jednoduše přístupného webu s veškerými daty o plánech mohly desítky tisíc uruguayských občanů činit informovanější rozhodnutí o tom, kterého poskytovatele zdravotní péče vybrat.

Ze stránek se občané dozvěděli průměrné čekací doby nebo cenu a poskytovatele mohli porovnávat mezi sebou.

Celý příběh a další příklady spolupráce si můžete přečíst ve zprávě World Bank Group z roku 2018 (strana 114).

Řízení agendy státu v Malajsii na základě manažerského modelu z obchodní školy

Navzdory koordinačním mechanismům mezi vládou a ministerstvy se Malajsii nedařilo poskytovat úroveň služeb, již by veřejnost očekávala. 

V roce 2009 proto veřejná správa hledala podněty ze soukromého sektoru, které by doplnily stávající snahy. Model „Blue Ocean Strategy“, tedy koncept manažerského poradenství ze soukromého sektoru, byl přijat s cílem podpořit spolupráci, rozdělit síly napříč ministerstvy, odděleními a agenturami a zvýšit efektivitu.

Implementaci Blue Ocean Strategy vedl Úřad hlavního tajemníka vlády. S rostoucím počtem iniciativ se vláda rozhodla zřídit Národní strategickou jednotku (NSU) v rámci ministerstva financí. 

NSU měla za úkol usnadňovat strategickou spolupráci mezi ministerstvy, agenturami a soukromým sektorem, a také monitorovat implementaci iniciativ metody a pomáhat subjektům překonávat překážky.

Jak model Blue Ocean Strategy fungoval v praxi

Vláda zjistila, že vysoce trénovaní policisté místo hlídkování na ulicích tráví čas papírováním. V souladu s modelem přesměrovali několik úředníků do policejního oddělení. Výsledkem bylo zrychlení administrativní práce a uvolnění rukou policistů.

Dalším tématem k řešení na základě modelu byla přeplněnost věznic. Namísto posílání odsouzených k výkonu trestu do vězení je vláda poslala do armádních kempů, kde získali výcvik a šanci začít nový život.

Celý příběh a další příklady spolupráce opět ve zprávě WBG na straně 57.

Bank iD dokazuje, že kooperace je klíč k úspěchu

Digitální identita je úspěšný digitální projekt, jenž dokazuje, že hledání spolupráce a rešerše aktuálních řešení může vést k znatelně lepším výsledkům, než kdybyste na to zůstali sami. Bank iD dokázalo propojit státní i soukromou sféru, což doufáme inspiruje i další projekty.

Editorky: Lenka Vaculínová, Terézia Palaščáková

Korektorka: Silvie Mitlenerová