Proč se teď civic-tech manuál hodí?

Poté, co v září roku 2017 postihlo několik států Mexika ničivé zemětřesení, mexická národní civic-tech komunita zaznamenala obrovský nával dobrovolníků, kteří se chtěli podílet na zlepšení reakce na (přírodní) katastrofy.

Nyní jsme zaznamenali podobný skok v zájmu o dobrovolnictví. Tentokrát ovšem na globální úrovni, a sice zájem lidí, kteří chtějí přispět k reakci civic-tech na COVID-19. Hřeje nás u srdce vidět v této komunitě tolik nových tváří a setkat se (ač virtuálně) s tolika novými zájemci o zlepšení svých místních komunit či komunit napříč světem. Obzvlášť v této době, kdy se s podobnými potížemi potýkáme všichni.

Tento článek si klade za úkol posloužit jako průvodce pro ty, kteří se rozhodli vstoupit do světa civic-tech. Také slouží jako vřelé uvítání všem novým členům (ať už kvůli COVID-19, nebo z jakéhokoliv jiného důvodu).

Tak tedy začněme.

Co to přesně civic-tech je?

Kdykoliv se mě někdo nový zeptá: „Co vlastně děláš?“, vždy se mi začnou zavařovat mozkové závity a rychle se snažím najít způsob, jak tentokrát vysvětlím, co to civic-tech je. Zatím jsem se nesetkala s nikým mimo branži, kdo by měl ponětí, o co jde.

Jako komunita jsme strávili spoustu času nad vymýšlením jednoduchých definic a já se vám tedy pokusím co nejlépe popsat, o čem civic-tech je.

Civic-tech jsou ve zkratce technologie, které pozitivně ovlivňují společnost, ale to ovšem není vše. Týká se vymýšlení inovačních občanských nástrojů (takových, které pomáhají vytvářet demokratičtější, transparentnější a na občany zaměřenou vládu), a zatímco tyto nástroje jsou samy o sobě důležité, stejně tak důležité jsou právě procesy, díky kterým nástroje vznikají. Jedním z klíčových prvků těchto procesů je, aby se na nich podíleli lidé, kteří tento nástroj ve výsledku budou používat.

Dále je nutné poznamenat, že pro zúčastnění se není podmínkou být technologem či cokoliv vědět o technologiích. V naší civic-tech komunitě jsou lidé z různých koutů světa, a i přes to, že mnoho z našich členů jsou softwaroví vývojáři, UX designéři či státní zaměstnanci, tak je u nás vítaný naprosto každý. Disponovat takto rozmanitým týmem lidí s pestrou sadou schopností pro nás má nesmírnou cenu, protože se nám tak sejde více úhlů pohledů a zkušeností, díky kterým dokážeme pomoci všem.

Přesuňme se tedy k příručce samotné.

Jak vám tato příručka pomůže?

Spousta ze civic-tech projektů selže, ale tím se nenechte vyvést z míry, protože to nemusí být nutně špatně. Právě neúspěšné projekty totiž stojí za vznikem většiny rad a poznatků v této příručce.

Jelikož každé selhání má rub i líc, chtěli bychom vám pomoci vyhnout se úskalím, kterým jsme v minulosti už čelili, abyste svou výpravu do světa civic-tech nemuseli začínat s prázdným listem papíru.

Samozřejmě nechceme tvrdit, že víme vše, co se vědět dá, ale ukážeme vám pár věcí, které jsme se společně naučili a tím bychom vám poskytli náskok a ušetřili vrásky na čele.

Časté překážky

  1. Bariéra mezi technologiemi a vládou

  • Mezi lidmi, kteří pracují s technologiemi a těmi, kdo pracují ve státní správě nebo organizacích občanské společnosti existuje jistá propast.
  • Technologické organizace často neznají situace, se kterými se státní správa a občanské společnosti potýkají. Naopak státní správy a občanské společnosti nedisponují dostatečnými znalostmi technologií.
  • Naštěstí v rámci naší sítě existují snahy o zmírnění těchto nedorozumění. To však zdaleka neřeší všechny problémy.
  1. Předpoklad, že technologie jsou odpovědí na vše

  • Pokud projekt výhradně závisí na technologiích a nebere v potaz politické, sociální a ekonomické kontexty, tak je vysoce pravděpodobné, že se neuchytí a lidé, pro které byl stvořen, jej využívat nebudou.
  • Technologie vždy budou jen jedním dílem skládačky při řešení komplexních společenských problémů. Zapotřebí je více než jen technologie.
  • Společenské problémy jsou často politizované a na jejich řešení se podílí několik zúčastněných stran. Komplexní nátura těchto problémů představuje výzvu, protože ač se část problému vyřeší nějakým určitým způsobem, neznamená to, že ho lze takto vyřešit kompletně.
  1. Zaměření na výsledek místo na proces

  • Někdy zapomínáme, že cílem civic-tech není vyvíjet aplikace, ale shromáždit lidi a dát jim možnosti, jak lépe vykomunikovat své potřeby.
  • Pokud v průběhu vývoje nebudeme dbát na cílovou skupinu a jejich možnosti v kontextu problému, je možné, že v dlouhodobém měřítku naše „řešení“ napáchá více škody než užitku. Čímž by se ve výsledku snížila důvěra v technologická řešení problémů.
  • Vývojový proces by měl být rovnocenným dialogem mezi komunitou a vládou.
  1. Vytváření produktů, které nepomáhají

  • Produkty, které nepomáhají, jsou takové, co neřeší žádné problémy nebo nejsou vůbec potřeba.
  • Přestože úmysly pro vývoj těchto produktů jsou většinou dobré, je jednoduché spadnout do vývoje něčeho, co je pro cílovou skupinu zbytečné. Kamenem úrazu je v těchto případech nedostatečná komunikace mezi zúčastněnými komunitami.
  • Průzkumy prokazují, že jen zlomek civic-tech organizací provádí výzkum cílových skupin před zvolením nástrojů pro řešení. Ještě menší část tyto nástroje testuje s potenciálními uživateli.
  1. Špatná komunikace

  • Když přijde čas spustit nástroj, nedostatek transparentnosti a jasné komunikace může zapříčinit mnohá nedorozumění a zmatek.
  • Pokud cílovým uživatelům není pořádně jasné, co nástroj dělá, jak funguje, jaký je jeho úkol a co má v životech veřejnosti ovlivňovat, tak bude těžké jím uživatele oslovit a tím produkt selže nejen v dosažení svých určených cílů, ale i v tom, aby zajistil nějaký reálný dopad.
  1. Přehršel problémů s financováním

  • Struktura financování civic-tech nástrojů je mnohdy nerealistická, málo flexibilní a neudržitelná.
  • Není vůbec lehké v plánovací fázi projektu stanovit jasný rozpočet, protože v průběhu samotného vývoje se mohou objevit neočekávané překážky.
  • Je nutné podotknout, že vládní technologie jsou často financovány na dobu určitou, tj. s přesným datem zahájení a ukončení, což mnohdy nevyhovuje neustále probíhajícímu procesu vývoje. Úpravy a záplaty na těchto produktech jsou často prováděny teprve až se vývojářům dostane odezvy od uživatelů, a to může být i po závěrečném datu financování.
  1. Nejasná či nepřínosná partnerství

  • Partnerství a spolupráce, ve kterých figuruje nejasná komunikace, špatně vykomunikovaná očekávání a selhání ve vzájemném porozumění, vedou k nesplnění požadavků a rozpadu těchto partnerství.
  1. Meze dobrovolnické pomoci

  • Do civic-tech projektů se zapojuje mnoho dobrovolníků, kteří nejsou schopni se naplno projektu zavázat. Mnoho projektů selže kvůli externím vlivům ovlivňujícím dobrovolníky (např. práce na plný úvazek a jiné povinnosti). Kvůli tomu je těžké rozšiřovat či vůbec udržovat dlouhodobý vývoj projektů.
  • V zemích s nízkými příjmy představuje dobrovolnictví závazek na úkor osobních příležitostí.
  1. Překrývání snah

  • Je jednodušší rozjet nový projekt než vyhledávat již probíhající a k nim se připojit. Proto na poli civic-tech existuje mnoho případů, kdy se ztrácí čas vymýšlením něčeho, co už existuje.
  • Vládní metody často nepočítají s opakovaným využíváním starších projektů a jejich součástí pro použití ve vývoji dalších produktů. Pokud o budoucí opakované využití usilujete, tak to často budete muset explicitně s vládou vykomunikovat.

Co doporučujeme?

  1. Zbytečně to nekomplikujte

  • Procesy a zprávy by měly být co nejstručnější.
  • Vyvarujte se využívání žargonu. Kde se tomu nelze vyhnout, přiložte vysvětlivky.
  • Vše udržujte jednoduché, aby vašemu projektu rozumělo a mohlo se do něj zapojit co nejvíce lidí.
  1. Vyvíjejte s komunitami, ne pouze pro ně

  • Ptejte se lidí, co potřebují. Zvěte je, aby se podíleli na vývoji. Zhodnoťte jejich schopnosti v užívání technologií.
  • Testujte svůj nástroj s vícero skupinami více než jednou. Zajistěte, aby testování proběhlo včas (před spuštěním nástroje) a vám tak zbylo dost času na řešení případných problémů, se kterými by se uživatelé mohli setkat. 
  • Zaměřte se na organizace nebo komunitní skupiny, které pracují v terénu a chápou kontext a složitost řešeného problému. (Více informací o této problematice naleznete zde.)
  • Vynaložte více úsilí na vyslechnutí lidí, jejichž připomínky jsou často ignorovány, protože to jsou ti, kteří potřebují vyslechnout nejvíce.
  • Nepředpokládejte, že když s nástrojem umíte zacházet vy, tak to veřejnost bude umět také.
  1. Jasně si vymezte partnerské strategie

  • Srozumitelně definujte podstatu partnerství, aby bylo vašim partnerům od začátku jasné, jakou roli v projektu budou mít, a co budou obnášet jejich povinnosti.
  • V každém partnerství je důležité, aby všichni rozuměli stanoveným očekáváním. Než se společně pustíte do práce, tak je dobré navrhnout dokument, který jasně říká, co se od spolupráce očekává.
  • Zde je příklad takového dokumentu, který vytvořila komunita Code for Australia ohledně spolupráce s námi (Code for All).
  1. Učte se od ostatních

  • Podívejte se na již existující nástroje a do svého projektu zakomponujte poznatky z předchozích projektů a od partnerů v terénu.
  • Opakování procesů a jejich adaptace je klíčová. Snažte se co nejvíce práce odvést pomocí již hotových nástrojů.
  • Kontaktujte nás na Slacku Code for All, kde třeba najdete pomoc, rady či zdroje od uživatelů nejen z celého světa, ale i ze své země.
  1. Nikoho nevynechte

  • Zvažte všechna možná odvětví, kterých se váš nástroj nebude týkat. Je dobré mít přehled i o tomto.
  • Vytvořte silné strategie, které do konverzace zapojí všechny občany (ale i neobčany), protože komunikace je základem.
  • Socializace a gramotnost nástroje a technologie samotné je nutná.
  • S lidmi navazujte kontakt v jejich přirozeném prostředí, např. nevyzývejte členy komunit, aby vás kontaktovali na platformách jako je GitHub.
  • Nezapomínejte, že ne všichni jsou součástí digitální sféry. Doplňte své online a digitální strategie o „offline“ alternativy, kterými zapojíte i tuto část komunit.
  1. Při financování myslete dlouhodobě a flexibilně

  • Při vytváření rozpočtu berte v potaz veškeré možné dlouhodobé vlivy, které se mohou objevit.
  • Strategie financování by měly být flexibilní a vždy byste měli být ochotni se sponzory smlouvat.
  • Práci nezačínejte, pokud nebudete mít dostatečné, ale i dlouhodobě udržitelné financování.
  1. Mějte jasno v tom, koho a co potřebujete

  • Jasně si vymezte a sledujte, co za práci bude potřeba udělat a jaké pracovní pozice bude nutné zaplnit. Berte na vědomí, že lidé mohou od projektu i odcházet.
  • K problému se stavte tak, jako kdyby každý byl technologem. Spolupráce, kontakt s uživateli, realistické ambice a průběžné testování jsou mnohem důležitější než dovednosti a zkušenosti.
  1. Vždy se adaptujte

  • Mnoho ze civic-tech nástrojů jsou zbrusu nové aplikace pro specifické trhy, tudíž je často složité předpovědět, jakých ohlasů se jim od veřejnosti dostane.
  • Vymyslete způsob, jak získávat zpětnou vazbu od uživatelů. Zpětné vazby shromažďujte průběžně a na jejich základě proveďte případné změny.

Co dál…

Zároveň nejkrásnější a nejvíce frustrující věcí na světě civic-tech je, že vaše práce nikdy nekončí, protože co se týče řešení složitých společenských problémů, vždy je co dělat a co se učit.

Rady, které jsme vám poskytli výše, jsou jen malým krůčkem do začátku, ale budeme je průběžně obohacovat o nově nabyté zkušenosti.

Zdali vy sami máte nějaké nápady a rady pro nováčky v civic-tech, tak nám dejte vědět založením vlákna ve Slacku Code for All či své poznatky zapište do tohoto dokumentu.

Dodatečné zdroje jsou k dispozici zde, zde a zde.

Pokud jste ženou začínající na poli civic-tech, můžete si přečíst tyto poznatky od skvělé Grace O’Hara.

Naše velké díky patří všem, kteří se na těchto nápadech podíleli. Někteří z přispěvatelů: Lina Patel, Alvaro Maz, Lia Milito, Christopher Whitaker, Khairil Yusof, Sheba Najmi, Micah Sifry, Krzysztof Madejski, Laurenellen McCann, Grace O’Hara, Carl V. Lewis, Adriana Spulber, Lynn Fine, Greg Bloom, Matt Sawkill, Sofía Corona, Kelly Halseth

Překlad: Filip Leitgeb

Autorka perexu: Lenka Koňaříková

Editor: Matouš Brabec

Korektorka: Romana Přibylová