Rozhodla se o svou zkušenost podělit a my vám přinášíme překlad původního anglického textu publikovaného na webu Apolitical.

Může být obtížné představit si kariéru ve veřejné správě, zvlášť když je za hnací sílu „inovací“ považován soukromý sektor. Státní správa ale potřebuje lidi z různých profesí, kteří jsou ochotni propojovat empatii s technologiemi. Díky dobrovolnictví v oblasti civic-tech se můžeme seznámit se zaměstnanci veřejné správy a porozumět jejich práci.

Co má společného státní správa a Civic Tech Toronto?

Státní úředníci na celém světě se potýkají s tím, jak shromažďovat data ve spolupráci s komunitami různé rasové příslušnosti, jak pomáhat mladým lidem s rozvojem digitálních dovedností a jak určovat priority při investování do infrastruktury.

Těmito otázkami se každé úterý večer zabývají také dobrovolníci z organizace Civic Tech Toronto. Dobrovolničení v této vícegenerační komunitě lidí s dovednostmi a zájmy z oblasti webdesignu, uživatelského výzkumu, analýzy dat, digitálního storytellingu a rozvoje politiky mě přivedlo k práci ve státní správě.

Dobrovolnictví boří mýty

Když jsem v květnu 2017 poprvé dorazila na setkání Civic Tech Toronto, mým hlavním cílem bylo podívat se, jak to vypadá uvnitř Twitteru Kanada, který ten měsíc skupinu hostil. Ale po týdnech a měsících, kdy jsem se na schůzky organizace vracela, už to nebylo kvůli kanceláři se špičkovými technologiemi, ani kvůli štědré nabídce pizzy. Začala jsem se podílet na dobrovolnických projektech, které se zabývají tím, jak mohou data a technologie zlepšovat veřejný prostor a služby, namísto toho, aby přispívaly ke zrychlení privatizace a prekarity.

Civic Tech Toronto sdružuje studenty i důchodce, programátory samouky i profesionály se zkušenostmi z veřejného, soukromého, i neziskového sektoru. Seznámení s dobrovolníky, kteří pracovali pro státní sektor, rozbilo všechny stereotypy, které jsem o úřednících mohla mít. Je to skupina profesionálů, kteří s využitím komunitního výzkumu a kritického myšlení řeší závažné problémy, jako je podpora bydlení a policejní rasismus. Namísto toho, aby si po své obvyklé pracovní době „dali oraz“, jdou pokračovat v práci na srdcových projektech.

Díky příkladu těchto dobrovolníků jsem si dokázala představit kariéru ve státní správě. Během společného dobrovolničení jsem viděla, jaký vliv má empatie, zvídavost a trpělivost na práci státních zaměstnanců v oblasti záchranných služeb, standardů otevřených dat, bezpečnosti silničního provozu a vývoji dvojjazyčných webových stránek.

BikeSpace zlepšuje život ve městě

Jako dobrovolnice jsem se nejvíce zapojila do projektu BikeSpace. Dozvěděla jsem se tak, na základě čeho se státní zaměstnanci rozhodují a jak shromažďují data. Projekt BikeSpace zahrnoval partnerství s městem Toronto: z obecních prostředků byl financován produktový manažer na částečný úvazek, který se staral o to, aby náš tým programátorů, designérů a výzkumníků fungoval.

Vytvořili jsme webovou aplikaci, která uživatelům umožnila zapíchnout špendlík do mapy na místo, kde potřebovali zaparkovat jízdní kolo. Cílem bylo sesbírat data, která pomohou Torontu určit, kde investovat do cyklistické infrastruktury. Náš tým spolupracoval s nadšenými zaměstnanci státní správy, kteří nejenže trávili večery diskusemi o komplikované problematice moderování obsahu s dobrovolníky, ale také vyvinuli low-tech nástroje pro zlepšení veřejných konzultací.

Od dobrovolnictví ke smysluplné kariéře

O práci v ontarijské státní správě jsem se ucházela, protože dobrovolnictví mi ukázalo, že veřejný sektor může být sídlem motivované komunity lidí, která umí naslouchat a řešit problémy. Od té doby jsem pracovala už na čtyřech různých ministerstvech a pokračuji s podporou rozvoje civic-tech skupin po celé Kanadě; dobrovolníci v dalších městech rozkliknou kód aplikace BikeSpace, aby ji přizpůsobili místním potřebám a propojili organizace pracující s uprchlíky. Stejně jako já si však členové civic-tech komunity budují kariéru i ve státní sféře, kde jejich zapojení do oblastí jako ochrana soukromí již od návrhu, „open source“ a etika umělé inteligence může být podkladem pro rozhovory s dalšími apolitickými kolegy.

Překlad: Michaela Mádlová, Lenka Kovaříková

Korektorka: Romana Přibylová