Cover článku Technické inovace mohou přitáhnout Čechy zpět ke sledování zpráv
16. 12. 2020 Petr Hrudka

Technické inovace mohou přitáhnout Čechy zpět ke sledování zpráv

Třetina Čechů vůbec nesleduje zpravodajství a ti ostatní stále častěji preferují zpravodajství v obrazové podobě nebo výrazně zkráceném textu. Pokud s nimi novináři nechtějí ztratit kontakt, musí nutně přijít s novými způsoby prezentace obsahu. Právě na tom pracujeme v projektu Inovace zpravodajského storytellingu, který jsme nedávno spustili ve spolupráci s Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky a českými novináři. V polovině listopadu jsme projekt otevřeli úvodním seminářem a už máme za sebou i první inovační workshopy. Proč tuto problematiku řešíme? Fakta jsou nekompromisní.

Třetinu Čechů zpravodajství vůbec nezajímá

Na úvodním semináři představil Jiří Kučera z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky současnou situaci ve světě médií. Média celosvětově zažívají v posledních čtrnácti  letech drtivý pokles prodeje tisku – víceméně předvídatelný, čtenáři odcházejí na internet. Obsah zpráv si pak čtenáři podle studie Reuters Institute zobrazují nejčastěji stále na počítačích, které ovšem v dohledné době předeženou mobilní telefony. Doba, kdy novinařině vládly dlouhé texty, je tedy nenávratně pryč.

Podle výzkumu o mediálním chování a zvycích populace ČR, který si nechal Nadační fond nezávislé žurnalistiky v roce 2016 zpracovat společností Median, pak lze české respondenty rozčlenit do sedmi skupin, z nichž tři, pokrývající prakticky třetinu populace, zpravodajství vůbec nesledují. Z pohledu inovací zpravodajského storytellingu má potenciál například skupina „mladých a politicky neangažovaných“ (7 %), kteří sice aktivně používají sociální sítě, ale zprávy je neumí zaujmout. Největším oříškem může být naopak skupina zcela apatických, chudých lidí z malých měst (14,5 %).

Jedním z důsledků současného stavu je přechod od textu k obrazu a zjednodušení zpráv. Prohlubuje se roztříštěnost médií a informační asymetrie, které se výrazně promítají do politiky a společnosti.

Novináři hledají nové cesty

Jak následně zmínil Josef Šlerka (NFNŽ), naše pozornost je omezený zdroj a je dnes roztříštěná neustálými útoky všech, kdo se o ni přetahují ve snaze vydělat. Hlavními konkurenty novinářů na tomto poli dnes podle výzkumů překvapivě nejsou další novináři, ale například streamovací služby. Novináři tedy musí hledat nové cesty, jak své publikum oslovit.

Velké zahraniční tituly jako Financial Times, New York Times či Washington Post hledají pro zpravodajství prostor na platformách jako Telegram, Pinterest nebo TikTok. Je to ještě novinařina? V každém případě takto noviny oslovují nové publikum – zpravodajský profil na TikToku například posloužil jako dobrý zdroj informací o koronaviru. V českém případě může být příkladem využití sociálních médií pro šíření zpravodajství politik Dominik Feri, který prostřednictvím svého instagramového účtu oslovuje přes 800 tisíc odběratelů a pro řadu mladých lidí je jediným zdrojem zpravodajských informací o dění v Česku.

Druhou možnost, jak získat pozornost a větší zapojení publika, nabízí podle Josefa Šlerky interaktivní vyprávění, které může čtenáře vtáhnout například animacemi, interaktivitou, hravostí nebo personalizací, a má k dispozici řadu nástrojů pro vhodné zjednodušení obsahu. Mezi dobré místní příklady řadí Josef Šlerka například kalkulačku společenských tříd z dílny Českého rozhlasu nebo kalkulačku komplikovaných scénářů v první přímé volbě prezidenta. Takových řešení je ale v českém prostředí poskrovnu, zejména kvůli jejich nákladné výrobě a konzervativně chápané pozici novináře, „který má především psát“. V každém případě podle něj mohou tyto nástroje sloužit k lepšímu oslovení apatické skupiny občanů.

Prototypy do redakcí

Intenzivně klesající zájem o kvalitní zpravodajství vedl Nadační fond nezávislé žurnalistiky k oslovení naší expertní komunity. V projektu, který jsme spustili, hledají novináři společně s technickými experty 2–3 prototypy inovativních řešení pro podporu zpravodajského storytellingu. Ty následně otestujeme v českých redakcích a nabídneme k dispozici zdarma pod otevřenou licencí.

Od spuštění projektu máme za sebou kromě úvodního semináře dva inovační workshopy, kterých se kromě novinářů zúčastnili odborníci na UX, designéři, vývojáři a marketéři. Společně jsme identifikovali a lépe definovali tři cílové skupiny, na které se chceme zaměřit, a formulovali klíčové designové výzvy, se kterými se budeme muset utkat. Hlavní prototypovací workshopy nás pak čekají v průběhu ledna a února. 

Pokud vás budoucnost české novinařiny zajímá, všechny potřebné informace najdete na wiki projektu a naší interaktivní nástěnce, a srdečně vás zveme na chystané workshopy. Přidejte se k Česko.Digital a stavte se za námi v kanálu #p-inovace-zpravodajského-storytellingu.

Zpět na všechny články
12. 1. 2021Terézia Palaščáková

Novinky za prosinec 2020: Inkubátor Česko.Digital dozrál | Do vánoční sbírky přibylo více než 30 tisíc korun

Šťastný nový rok, Česko.Digital! ✨ Doufáme, že jste si přes svátky pořádně odpočinuli a načerpali novou energii do všech aktivit a příležitostí, které přinese rok 2021.

11. 1. 2021Kateřina Peřinová

Spustili jsme inkubátor. Pomůže připravit projekty na realizaci a digitalizovat Česko

Za 1,5 roku existence Česko.Digital máme na kontě více než 15 projektů. Od samotného začátku se nám ozývají desítky organizací, které potřebují pomoc s digitálním řešením svých projektů v různé fázi rozpracovanosti. Aby bylo možné realizovat co největší počet z nich, rozhodli jsme se s Nadací OSF vytvořit inkubátor.

9. 1. 2021Tomáš Znamenáček

Pandemie ohrožuje duševní zdraví dětí. Informace i pomoc nabídne nově vznikající platforma

Děti a dospívající zažívají během vládních opatření souvisejících s pandemií Covid-19 hodně stresu a nemají dostatek informací nebo nástrojů, jak situaci řešit. Spustili jsme proto práci na novém projektu Střecha duševního zdraví, který na jednom místě přinese dětem a jejich blízkým kompletní informace k prevenci a včasné pomoci při vnitřní nepohodě. Cílem projektu je snadná orientace v systému péče o duševní zdraví i propojování odborníků a organizací.