Jak tě to celé napadlo?

Při práci na Mapě exekucí jsem zjistil, že tu neexistuje žádný rejstřík pro evidenci dluhů vůči státní správě. Máme několik rejstříků – například bankovní a nebankovní registry (NRKI, BRKI, Solus, …), které pokrývají slušnou škálu soukromoprávních dluhů. Ale když si chceš zjistit dluhy vůči státu, musíš obeslat všechny instituce zvlášť. Sám jsem to zkoušel a přišlo mi, že je to extrémně časově náročné a stálo by za to udělat něco, abychom to lidem co nejvíce zjednodušili.

Zároveň jsem se setkával s lidmi, kteří měli vůči státu poměrně značný dluh, ačkoliv původní částka byla velmi malá. O existenci dluhu se dozvěděli zbytečně pozdě a jejich dluh tím pádem narostl o vysoké penále.

No a konečně na různých konferencích je to nejčastější otázka, kterou dostávám: „Existuje rejstřík, kde bych mohl zjistit, jestli náhodou někde nedlužím?“ Následuje vždycky poté, kdy posluchače vyděsím, jak snadno se mohou (i nevědomky) zadlužit. Bohužel pro ně nemám uspokojující odpověď.

Kolik těch dlužníků je? Aspoň odhadem.

Žádná instituce nám tyto informace neposkytla – s odkazem na to, že jsou decentralizované na územních pracovištích.

Nicméně na základě interpelací v Poslanecké sněmovně víme, že je to ve statisících případů u každé instituce. Problém je, že nedokážeme určit průnik. To znamená, že když mi ministerstvo financí řekne, že vede exekuce proti 120 tisícům lidí a ministerstvo práce a sociálních věcí řekne, že proti 70 tisícům lidí, nevím, kolik z nich má dluh u obou. Nevím, kolik dlužníků vůči státu tedy je. Ale pokud jsou to statisíce, tak to rozhodně není málo lidí.

Jaké typy dluhů vůči státu vznikají?

Nejčastěji to jsou dluhy na zdravotním pojištění, případně dluhy vůči obci - nájem či různé poplatky. U podnikatelů je to často i sociální pojištění.

Velmi časté jsou také dluhy na pokutách, například za rychlou jízdu či další přestupky. Pokuty vznikají však i u Městské policie, na daních, vůči obci za poplatky za psy či velmi často za svoz odpadu.

Do roku 2014 existoval poplatek z prodlení u placení nájmu, který stanovoval roční úrok z prodlení na 92 %. Například jedna z mých klientek, která na začátku dlužila 100 000 korun, má dnes dluh 1,2 milionu i přes to, že už 350 000 Kč vrátila.

To si úřady ty dluhy nechávají pro sebe? Jak je možné, že se o nich nedozví dlužník třeba z dopisu?

Každý úřad a každé pracoviště to má trochu jinak. Jsou pracoviště, která o vzniklém dluhu informují rychle a člověk se o dluhu promptně dozví. Pak jsou ale naopak taková, která buď informují o dluhu se zpožděním, nebo se informace k dlužníkovi vůbec nedostane. Například Veřejná zdravotní pojišťovna posílá výkaz nedoplatků jednou za rok. Několik lidí mi nezávisle na sobě dokonce říkalo, že pracovníci finančních úřadů mají pokyn nechávat ty dluhy „uzrát“, tedy posílat upomínky až po určité době. Upřímně doufám, že to není pravda.

Jak tedy lidem může tvůj web konkrétně pomoci?

Může pomoci několika skupinám, a to úplně jednoduše. První jsou ti, kteří mají jenom obavu, jestli náhodou někde nedluží. Web jim poradí, jak napsat na úřady a zjistit, jestli jim tam náhodou „nezraje“ nějaký dluh, který by je mohl překvapit daňovou nebo správní exekucí. V téhle první fázi jim prostřednictvím webu pomůžeme zjistit, kde všude mohou dlužit. Dáme jim kontakty na instituce, formuláře a informace, jak postupovat a jak je vyplnit. Zároveň tam najdou podklady pro zaplacení správního poplatku, pokud si jej za informaci o dluhu daná instituce účtuje.

Druhá skupina jsou podnikatelé, kteří často potřebují doklad o bezdlužnosti. Ti si musí oběhat čtyři úřady: zdravotní pojišťovnu, sociálku, finanční správu a celní správu, získat od nich negativní výpis (tedy potvrzení, že nedluží státu), a teprve pak se můžou hlásit o veřejné zakázky a podobně. Problém je, že každý doklad o bezdlužnosti má platnost jen 30 dnů a už se mnohokrát stalo, že si lidé oběhali tři instituce, čtvrtá se zpozdila a všechna tři předchozí potvrzení mezitím vypršela.

Třetí skupinou jsou ti, kteří ví, že dluh mají, ale neví podrobnosti a neví, kam se přesně obrátit. No a pak tu máme občanské poradny, kterým web může také pomoci při práci s jejich klienty.

Web také pomůže lidem s řešením jejich dluhů, domluvení splátkového kalendáře či požádání o snížení dluhu o penále. Nasměruje je také do bezplatných dluhových poraden.

Proč tě napadlo spojit projekt s Česko.Digital?

Potkal jsem Jakuba Nešetřila ještě v době, kdy žádné Česko.Digital neexistovalo a plány byly jen v Jakubově hlavě. Jemu se tenkrát líbila Mapa exekucí a konkrétně to, že je možné skrze technologie pomoci řešit určitý společenský problém. Mně se moc líbila myšlenka propojení neziskového sektoru a IT profesionálů.

Jakub mě oslovil na jedné z konferencí. Upřímně jsem ho tenkrát nebral moc vážně, ale když jsme se pak setkali znovu a něco jsem se o něm mezitím dozvěděl, změnil jsem názor. Ve chvíli, kdy spustil Česko.Digital, které má dnes na 3000 dobrovolníků, jsem rychle pochopil, že je to správný člověk, který si jde za svým a ten nápad opravdu dotáhne.

Jak to v Česko.Digital funguje, jací jsou dobrovolníci, kteří ti pomáhají?

Dobrovolníci jsou jednoduše skvělí. Mám ohromnou radost, s jakou chutí a zápalem se do projektů zapojili a konkrétně u projektu Nedlužím státu přestávám stíhat rychlý posun vpřed.

Dobrovolníci jsou profíci z nejrůznějších skupin a oborů. Neskutečně pomáhají tam, kde je to pro mě španělská vesnice. Ale nezůstává jen u IT profíků, máme tam i markeťáky, PRisty, copywritery, designéry, grafiky nebo právníky – nerad bych na někoho zapomněl, ale je to opravdu pestrá paleta.

Na kdy plánujete spuštění?

Spuštění první podoby plánujeme na konec listopadu. To by měla být verze, které říkáme pracovně 1.0. Znamená to, že lidé dostanou informace přehledně na jednom místě. Budou tam mít vzorové formuláře, které budou moci stáhnout a vyplnit, instrukce a další potřebné informace včetně odkazů na dluhové poradny. Následně, začátkem příštího roku, plánujeme spustit verzi 1.5, která umožní pokročilejší funkce. Například se automaticky vyplní údaje do všech formulářů, aby je člověk nemusel vypisovat zvlášť, a budou je moci odeslat prostřednictvím našeho portálu. Dostanou i formuláře na sjednání splátkového kalendáře nebo žádosti o odpuštění penále.

Podoba, ke které směřujeme, je, že s využitím datových schránek pak půjde celý proces úplně automaticky. Tím myslím zajištění odeslání žádosti na příslušný úřad pro zjištění existence dluhu a jeho výše.